Starší příspěvky do aktualit obce

(podle datumů)

 Rok 2002

2.prosince 2003

VÁNOČNÍ STROM TURNOVU DAROVALY KARLOVICE

Od středy 26.listopadu má Turnov svůj letošní vánoční strom. Je jím zhruba osmimetrový smrk Pančičův, který téměř 25 let rostl u budovy Obecního úřadu v Karlovicích. Obec ho Turnovu darovala. Odříznutí, opracování a naložení vánočního stromu trvalo pracovníkům Zahradnictví Hájek několik minut. Smrk z Karlovic se vzápětí vydal na cestu do středu Turnova. V poledne už strom stál na svém tradičním místě na náměstí Českého ráje. Pracovníci technických služeb strom ozdobí a v sobotu 6.prosince v 16.30 hodin proběhne jeho slavnostní rozsvícení. Součástí programu bude mikulášská nadílka pro děti.

10.listopadu 2003

ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

Nádherně viditelný, úchvatný nebeský úkaz nám připravila tajemná Luna na přelom noci ze soboty 8. na neděli 9. listopadu, kdy v 0.33 h. začalo částečné,a ve 2.08 h. úplné zatmění měsíce. Úplné zatmění bylo krátké, probíhalo necelou půlhodinu, protože se Měsíc vnořil jen na okraj stínu naší planety.
Přestože se jedná o jev poměrně často pozorovatelný, (ročně mohou být na Zemi pozorována i tři zatmění Měsíce) je to jeden z nejhezčích úkazů, kterého se člověk pod oblohou dočká. I když není tak vzácný, rozhodně je krásný.
Měsíc ani ve fázi úplného zatmění z oblohy úplně nezmizel, ale byl stále slabě viditelný. Sluneční paprsky, které se v zemské atmosféře lámou, se dostaly i do zemského stínu a Měsíc osvětlovaly. Protože se však v naší atmosféře rozptyluje nejméně červené světlo, měl Měsíc při zatmění načervenalou barvu. Úplné zatmění Měsíce skončilo ve 2.30 a částečné pak ve 4.04 hod. Zážitek z pozorování krásného nebeského úkazu byl umocněn překrásným jasným počasím.

Zatmění Měsíce:

Měsíc Měsíc
23.října 2003

STAVEBNÍ RUCH V OBCI

S příchodem podzimu, se zřejmě z letní letargie probudila řada stavebních firem a v celé obci je čilý stavební ruch.

Sportovní areál v Sedmihorkách
Nejsledovanější stavbou v obci je výstavba víceúčelové budovy na hřišti v Sedmihorkách. Na vznikajících základech by během cca 10 měsíců měla vyrůst přízemní budova s podkrovím. Její půdorys ve tvaru L byl navržen tak, aby byly splněny všechny požadavky na její budoucí využití. Především by se měla stát důstojným zázemím pro fotbalisty, kteří si mimochodem zatím velice úspěšně vedou v I.A třídě. V přízemí by dále mělo být obecní informační středisko, které v turisticky velice atraktivní a navštěvované oblasti návštěvníci postrádají. Zcela využito bude i podkroví - byt 3+1, garsonka a klubovna.
Druhé křídlo L by celé mělo patřit 4 drahám bowlingového centra s kompletním zázemím a občerstvením.
Projekt sice počítá i s vylepšením a rozšířením sportovišť ( nové tenisové hřiště s umělým povrchem apod.) , ale vzhledem ke značným finančním nákladům bude v nejbližší době pouze upraveno nejbližší okolí vystavěného objektu.
Investor : Obec Karlovice Dodavatel: BAK a.s. Trutnov

Rybník Bažantník
V jarních měsících bylo dokončeno odbahnění celé plochy rybníku a zpevněna jeho hráz. Aby nedošlo k narušení letní turistické sezóny, byly práce dočasně přerušeny.
Rybník je znovu vypuštěn, je budováno nové výpustné zařízení a bezpečnostní přeliv. Dodavatel chce využít příznivého počasí a práce dokončit co nejdříve.
Stavidlo1 Stavidlo2

Budova čp.47 v Radvánovicích - pošta
V celém objektu bylo předěláno topení. Centrální ústřední topení s kotlem na tuhá paliva bylo nahrazeno individuálním plynovým vytápěním. Po rekonstrukci mají byty, pošta i kanceláře samostatné plynové zdroje tepla a vlastní rozvody topení.
Dokončují se opravy na římsách a vnější omítce, které by měly být v konečné fázi završeny novou barevnou úpravou fasády.

Inženýrské sítě :
- proběhla plynofikace celého areálu v Hořensku a byla vybudována přípojka plynu k nové víceúčelové budově na hřišti v Sedmihorkách
- byla zahájena rekonstrukce rozvodů nízkého napětí a veřejného osvětlení v Sedmihorkách podél hlavní silnice I/35, jejíž součástí je elektrická přípojka pro nový sportovní areál
- v Radvánovicích byl rozšířen vodovod a splašková i dešťová kanalizace, což umožní napojení nových rodinných domků na stavebních pozemcích (naproti poště), pod zemědělským areálem
- opravy se konečně dočkala místní komunikace v Karlovicích ( v Drážkách )

Individuální výstavba:
Stranou nezůstává ani individuální výstavba. V obci vyrůstá několik nových rodinných domků ( v Radvánovicích 4, v Sedmihorkách 4, ve Svatoňovicích 1).
Řada stavebníků pak rozšiřuje a vylepšuje stávající domky a zvyšuje komfort bydlení. Výměny střešních krytin, komplexní zateplování objektů, nové fasády, přístavby garáží apod

6.října 2003

Na přejezdu v Sedmihorkách vjel vlak do plně obsazeného minibusu

K tragické dopravní nehodě došlo v sobotu 4.října na nechráněném železničním přejezdu v Sedmihorkách. Vlak tu doslova rozmetal zadní část minibusu s německými turisty.
Ráno po osmé hodině vyjel od Lázní Sedmihorky zelený mikrobus s dvaceti pěti německými turisty. Na přejezdu v Sedmihorkách nedal osmapadesátiletý řidič přednost osobnímu vlaku, který jel směrem z Hrubé Skály do Turnova. Došlo k nárazu a těžký stroj při něm poškodil zadní část vozidla.
Bilance dopravní nehody je tragická. Na místě zemřel šestačtyřicetiletý muž. Sanitky záchranky a přivolaný vrtulník musely odvézt dva lehce a jednoho těžce zraněného.
Nehodu pravděpodobně zavinil řidič minibusu, který chtěl projet těsně před vlakem a zřejmě špatně odhadl vzdálenost nebo lokomotivu se soupravou přehlédl. Strojvedoucí sice před přejezdem houkal a intenzivně brzdil, ale srážce zabránit už nedokázal.

24.července 2003

NEBOJME SE REALIZOVAT SVÉ SNY ANEB POVÍDÁNÍ O TOM, JAK SE
Z KONÍČKU STANE KŮŇ PRO CELOU ZAHRADU

Představte si, že jedete z Turnova na Trosky. Projedete Sedmihorkami, přijedete do Radvánovic, možná si všimnete penzionů pro seniory postavené z darů pana Horáčka, šlápnete do pedálů a pak rychle Hnanice, Borek - a stoupáte nahoru….. Kolem vás krásná krajina s desítkami domů. a v každém domě pod střechami ukryta spousta lidských osudů. Trápení, radost úcta, pokora nebo násilí a faleš. Od každého trochu, někde víc a někde míň. Prostě život!
Každému bylo cosi dáno osudem do vínku, je ale na něm samém, aby přání "sudiček" naplňoval činy. A tak někdo pracuje na poli, jiný ve fabrice, někdo podniká, jiný raději posedává v hospodě. Ne vše samozřejmě můžeme plně ovlivnit, i když většinu nemocí si způsobujeme sami. Každý máme na cestě životem připravenu spoustu temných koutů i zlatavě prosluněných dnů, bezpočet křižovatek a rozhodnutí, jejichž následky neseme my sami, viďte?
Že dnes o všem rozhoduje, jestli máte nebo nemáte? Co? Peníze! Opravdu ? A co radost na duši, štěstí a vyrovnané vztahy se svým okolím? To už s tím "mít nebo nemít" nemá moc společného! V každém režimu, v každé lidské epoše se najdou lidé, pro které budou důležitější věci než výše osobního konta v bance. A kdyby peníze náhodou měli, utratili by je za věci pro mnohé z nás nepochopitelné, protože jsme dospěli a přestali snít a sny si plnit, přestali si hrát a přitom - co může slušet dospělým víc než odlesk bezelstné dětské duše …
Myslíte, že byste mohli být šťastni, když si postavíte na zahradě skutečnou železnici, do které můžete nasednout, kdy se vám zlíbí a odjet za dobrodružstvím třeba každý den vpodvečer? Že se To nehodí a někomu by To mohlo připadat směšné? Proboha, proč to neuděláte, když To udělat chcete! A jestli nevěříte, že TO jde, zastavte se jednou na pomyslné cestě na Trosky v polovině cesty v Radvánovicích. Tam totiž žije člověk, který se nebojí realizovat své sny!

* Pane Fajto, jak se u vás začala projevovat vášeň pro železnici?
Nepocházím přímo z nádražácké rodiny, ale dodnes si pamatuji, jak jsem dostal asi v osmi letech první elektrický vláček. Asi to bylo nějak osudové. Po základní škole, když se rozhodovalo, kam do učení, moc jsem neváhal. Byl už ze mě tehdy opravdový železniční fanda, doma jsem měl postavené kolejiště a zajímal se o novinky v oboru. Vášeň mě neopustila ani v dospělosti, když jsem se přiženil do Radvánovic. Prostor v domě sice na modelovou železnici nebyl, zůstala mi však pěkná sbírka lokomotiv, kterou máme vystavenou na stěnách obýváku. Některé modely jsem si stavěl dokonce sám, všechny jsou funkční.
No, a když nebyl na kolejiště prostor v domě, postavil jsem si ho na zahradě…
* … to už je ale jiná historie….
Možná to někomu bude připadat paradoxní, ale moje železnice na zahradě vznikla z pohodlnosti …
* … ???
Když ještě v domě žili rodiče mé ženy, chovali jsme ovce. Ustájené byly na zahradě v kůlně a hnůj se vyvážel na pole až na druhou stranu pozemku. A vyvážet z pod deseti ovcí musíte pravidelně, to jinak nejde. Nápad ulehčit si práci pomocí kolejí vznikl, když jsem na zahradě nalezl několik zapomenutých starých kolejniček a sehnal k nim první vagónek. A tak jsme místo kolečka a trakaře hnůj začali nakládat do vagónů! Lokomotivu jsme tehdy žádnou neměl, doprava se zajišťovala lidskou silou.
* Dlouho jste s tím ale nevystačil …
Pomohla náhoda. V roce 1982 jsme rekonstruovali v Turnově na nádraží desinfekční stanici. K ní vedla také malá průmyslová drážka. Už ji nepotřebovali. Koleje mně nechali. Další páry kolejnic mám z pily, něco z různých JZD v okolí. Část jsem získal za flašku kořalky, zbytek výměnou za železný šrot. Bylo to prosté - sehnal jsem náklaďák harampádí se stejnou váhou, jako kolejnice nebo vagónky a s tím dotyčným uskutečnil výměnu. Jinak to tehdy nešlo. Nakonec jsem dal dohromady kolejiště s okruhem asi 150 metrů, několik výhybek, nádražíčko, na trati je místo pro křižování, tzv. výhybna a také depo, kde mašinky stojí pod střechou, dohromady mám dvanáct vagónů. Rozchod je 600 mm ( rozchod normální železnice je 1435 mm). Tenhle rozchod měly prakticky všechny průmyslové železnice, které jsme mohli a ojediněle dosud můžeme vídat ve fabrikách, v lomech, cihelnách apod.
* Jak se vám dařilo získat lokomotivy?
Někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsem se dopátral na opravnu malých, průmyslových lokomotiv. Byla v Předměřicích nad Labem u Hradce Králové. Celý dvůr byl plný mašinek. Od těch úplně vybrakovaných, kde zbyl už jen pojezd, až po ty, které čekaly jen na malou opravu. Opravdový ráj pro člověka, jako já! Měl jsem domluveno, že bych jednu takříkajíc zapomenutou lokomotivu řady BN 15 odkoupil. Nešlo to. Nakonec zase pomohl šrot resp. Kovošrot, kde mašinku zvážili a já zaplatil cenu, jako by ji sešrotovali. Byla to tehdy hezká cesta s dvoutunovou kráskou na multikáře z Předměřic do Radvánovic. Doma jsme jeřábem mašinku sundali, sehnal jsem nový motor, provedl další nezbytné opravy včetně nátěru a lokomotiva dosud spolehlivě jezdí po mé zahradní železnici. Abych byl přesný, po Radvánovické agrární železnici, tak jsem ji totiž oficiálně pojmenoval, protože každá správná železnice musí mít také řádné označení a zkratku. A RAŽ nezní úplně spatně,že_
* A další mašinky, kolik jich vlastně máte ?
Čtyři, jedna je ale pouze šlapací. O první jsem už mluvil. Její historie je spjata s jednou chemičkou v Kutné Hoře, nechali v ní ale zamrznout vodu, a tak se dostala do opravny. Tam zjistili, že motor je neopravitelný. Nebýt mě, tak už dneska není. Pokud vím, tak v republice jsou v provozuschopném stavu už jen dvě z této typové řady. Jedna v Českém ráji, druhá na Moravě, v Drásově u Brna, u sběratele dr.Jobánka. Ten dokonce založil "Klub 600", má kolem sebe partu lidí a dělá akce pro veřejnost.
Druhá mašinka je šlapací. Ve skutečnosti to byla vůbec první, kterou jsem vlastnoručně postavil. Stavěl jsem ji pro své syny, původní mechanismus s tříkolky jsem zpřevodoval, postavil malou budku a dva vagónky. Kluky ježdění bavilo, teď je připravena pro vnuky, doufám, že až přijdou na svět, budou mít o dědovu železnici zájem …
Třetí mašinka, to byla zase náhoda. Na DNV přišel odstavený vagón z vlaku, protože náklad bylo potřeba přeložit. Tak jsem ho bagrem překládal a najednou na mě hledí pojezd s koly. Zbystřil jsem a na dně vozu našel ještě původní rám, důlní mašinky. Konečná stanice vagónu byla Kovošrot. Nález ale skončil u mě doma na zahradě! Na šťastnou náhodou nalezené zbytky jsem postavil lokomotivu vlastní výroby podle svých představ, jde o opravdový originál, který jinde nenajdete!
Poslední, čtvrtá mašinka pochází z Hrádku nad Nisou z cihelny. Musel jsem trochu smlouvat, ale nakonec jsme se domluvili na dobré ceně.To bylo před dvěma lety. Musel jsem ale pro ni postavit nové depo, přesněji kůlnu, aby nestála jen tak v zimě na mrazu a ve sněhu …
* Hnůj ale dnes mašinky nevozí …
Ne, hospodářství už nemáme. Někdy na počátku devadesátých let jsme chov ovcí zrušili, ale i dnes se najdou činnosti, kdy železnici využívám k práci. Třeba při sušení seno nenakládáme na kupky, ale na vagóny, jeden z nich mám také upravený pro převážení vody na zalévání zahrádky, to jsou ale pouze činnosti doplňkové, moje železnice je tu dneska hlavně pro radost!
* Máte představu, kolik takových podobných nadšenců u nás je?
Pokud vím, tak v bezprostředním okolí jsem jediný. Z těch, co jsou ochotni svůj koníček zveřejnit, jsou nejblíže kolegové ve Starém Plzenci nebo na Moravě, kromě Drásova ještě někdo v Dačicích a další u Břeclavi. Muzeum průmyslových železnic funguje v Mladějově na Moravě, provozují tam i parní lokomotivy.
* Jezdí s vámi třeba manželka?
Ano, občas se mnou jezdí, takhle v neděli odpoledne, když je čas, tak nahodím motory a jedeme …
Donedávna se také pravidelně zúčastňovali sinové, nyní dospěli a už tolik společně nejezdíme. Oba mají přítelkyně, zatím jim kvůli rodinné železnici neutekly a tak uvidíme, co vnukové …
Také vozím děti z Radvánovic nebo ze školky v Doubravici či z tábora v Krčkovicích, známé, kamarády a také všechny, kdo si mě najdou. Mobilní ani jiný telefon nemám, tak pro to musí udělat něco víc než vytočit pár čísel. Když se mnou zkontaktují a domluví, svezu je. Jízdné nevybírám, je to můj koníček, kdybych vybíral, už by to byl kšeft, a to já nechci!
* Takže jste se nakonec tím strojvedoucím stal, klukovský sen se splnil.
Ano. Dodnes pamatuji, jak jsem jako malý kluk poprvé v Praze stál v obchodě s modelovými železnicemi u Prašné brány, jak jsem se fascinovaně díval a dlouho nedokázal odejít a opakovaně se tam vracel do té doby až obchod zrušili. Nebo když jsem jezdíval na Slovensko za starými úzkokolejkami - na Čierny Balog, na Vychylovku a na další, dnes už neexistující a zapomenuté tratě. Bylo pro mě vzrušující projít si třeba už dávno zarostlou trať, kde malá železnice jezdila nebo se na jiném místě s ní svézt. Náhoda, a ta pohodlnost s vyvážením hnoje od ovcí, jak už jsem říkal, asi chtěly, abych dnes za podobnou železnicí nemusel cestovat stovky kilometrů, ale mohl ujít jen pár metrů nad barák, spustit motory a … Je to krásná posedlost!
Někdo má zahrádku, šlechtí květiny nebo pěstuje zeleninu, pečuje o stromy, zajímá se hlouběji o přírodu, já mám na zahradě železnici ….

Josef Fajta (*1950). Rodák z Turnova, žije v Radvánovicích, kam se před lety přiženil.
Po základní škole chodil na železniční učiliště do Liberce. Přestože jeho touhou bylo pracovat jako strojvedoucí, skončil na Stanici soustředěné nakládky a vykládky - SNV. Zde pracuje nepřetržitě od roku 1971. ( Pro nezasvěcené: SNV poskytují firmám různé služby, jako nakládání a vykládání vagónů, přepravu zboží ad.).
Josef Fajta je ženatý, má dva dospělé syny.

Článek o občanovi naší obce je převzat z HLASŮ A OHLASŮ TURNOVSKA,
autorem je Pavel Charousek

11.srpna 2003

STŘEDOVĚKÁ BITVA V RADVÁNOVICÍCH

Rekonstrukce historické bitvy, která se ve skutečnosti pravděpodobně nikdy nestala, se v sobotu 9.srpna během slavností slámy Slamák 2003 odehrála v Radvánovicích. Za námět celé akce posloužil smyšlený příběh o údajném pobití Sasů po zámkem Hrubá Skála ve čtrnáctém století. Podle Rukopisu Královédvorského saské jednotky obléhaly Beneše na Hrubé Skále. Hradnímu pánovi ale přispěchaly na pomoc jednotky rytířů a Sasy rozprášily. Bitva však ve skutečnosti nemá žádný věrohodný historický odkaz. Rukopis Královédvorský se ukázal jako podvrh. Na Hrubé Skále patrně žádný Beneš nežil a souboj se Sasíky se tak zřejmě nikdy neuskutečnil.
To však nebránilo stovkám bojovníků, aby si v sobotu odpoledne v Radvánovicích atmosféru středověké bitvy řádně neužily. Proti sobě stanulo asi dvě stě třicet vojáků ze třiceti skupin historického šermu z celé republiky. Vzduchem létaly šípy a střely z dobových zbraní píšťal a hákovnic, o sebe třeskaly meče, sekery a palcáty. Nechyběla ani maketa Hrubé Skály, o níž se bojovalo. Uprostřed údolí, kde spolu zápasila vojska se tyčila dřevěná stavba sídla s hradbami, padacím mostem i věží. Tu během bitvy střely dost poničily a na závěr ji pak pyrotechnici k velké radosti diváků odstřelili. Mimoto vojáci zpustošili i kopii středověké vesnice. Přes lítý zápas se ale bitva obešla - na rozdíl od opravdových historických válek - bez jediného zranění.
Scénář bitvy a její přípravu zajišťovali především členové skupiny historického šermu "Rytíři turnovského meče" a odměnou za vynaložené úsilí jim byly stovky spokojených diváků, které bitvě přihlíželi.

4.srpna 2003

VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ

Sbor pro občanské záležitosti připravil v neděli 27.července slavnostní vítání občánků. Starostka paní Špačková přivítala v slavnostně vyzdobené klubovně kulturního domu v Přáslavicích sedm nových občánků obce Karlovice a společně s O.Richterovou předsedkyní SPOZ předaly rodičům dětí pozornost obecního úřadu - dětskou vkladní knížku s částkou 2000,- Kč. Součástí vítání občánků byl i krátký kulturní program a nezbytné fotografování.

  

přivítaní občánci
datum narození
bydliště
 Kamenská Natálie
12.7.2002 
  Radvánovice 107
 Vošvrda Marek
15.7.2002 
  Sedmihorky 58
 Ryska Lukáš
9.1.2003 
  Svatoňovice 19
 Tupáček Petr
5.2.2003 
  Karlovice 9
 Bobek Adam
3.3.2003 
  Radvánovice 107
 Cvrček Vlastimil
13.4.2003 
  Svatoňovice 19
 Tausig Petr
22.4.2003 
  Radvánovice 71
14.června 2003

Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii
konané ve dnech 13.-14.06.2003

Celkový počet oprávněných občanů,zapsaných ve výpisu ze stálého a zvláštního seznamu

573
 
Počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky
399
69,63%
Počet odevzdaných úředních obálek
399
 
Počet odevzdaných platných hlasů
380
 
 
 
 
Počet hlasů ,, ANO "
264
69,47%
Počet hlasů ,, NE "
116
30,52%
22.dubna 2003

VELIKONOČNÍ VÝPRASK

V 17.kole okresního přeboru dosáhli fotbalisté Sedmihorek na hřišti v Martinicích
rekordního vítězství a připravili domácím nečekanou velikonoční nadílku.

VÝSLEDEK        0 : 25        HOVOŘÍ ZA VŠE !!

17.dubna 2003

VELIKONOČNÍ ZASTAVENÍ

Teprve I.nicejský koncil 325 stanovil, že velikonoce se musí slavit první neděli po jarní rovnodennosti (21.3) a úplňku měsíce. Velikonoce se tak staly tzv.pohyblivým svátkem. V letošním roce byl úplněk ve středu 16. dubna, a tak nejbližší neděle (20.4) bude velikonoční.Od 4.stol.se stalo zvykem, že věřící se na tento velký svátek připravovali čtyřicetidenním půstem (tzv.velký půst od Popeleční středy do velikonoční neděle tj.Veliké noci).Celkem šest postních nedělí - Prázdná, Krásná, Družebná, Kejchavá, Smrtná a Květná. Poslední dvě neděle postní - Smrtná (ohlašující přemožení zimy) a Květná (zvěstující počátek jara) - jsou spojeny s obřadem "vynášení smrti" ze vsi a naopak přinášením tak zvaného "léta" (stromečku ověšeného pentlemi a barevnými papírky jako symboly jásavých jarních barev).
Po postních nedělích, jejichž význam a také část náplně se měnily, následuje pašijový týden.
Dnes se s těmito zvyky na venkově běžně nesetkáme. Pouze ojediněle jsou součástí folklórních slavností.
Ono velké a upřímně prožívané hemžení kolem velikonočních svátků jen zdůrazňovalo velmi citový a lidsky bohatý život našich babiček a dědečků, někde ještě našich matek a otců. Z jejich vzpomínek dýchá něžný a vřelý vztah k přírodě a k lidem navzájem.
Nemělo by to být alespoň trošku jistým mementem pro naše přítomné, často silně hamižné a sobecké, nezřídka agresivní a netolerantní chování?

Příspěvek připravil ing.Bohuslav Havrda - kronikář obce

20.března 2003

Dálnice - nepravdy, polopravdy a zapomnětlivost ekologů.

     Kdo nezná situaci kolem návrhu dálnice Turnov - Hradec Králové a přečetl si 11.2. v MF DNES celostránkové lobování ekologů - jak srnky nemohou jít k potůčkům, citace ze Solženicina nebo horory o tranzitní dopravě, doplněné dojemnými fotografiemi Trosek přes rozkvetlou větvičku, idylku rozjímajících hochů na skalách a pohled na přeplněnou dálnici bůh ví odkud, musel nabýt dojmu, že Krajský úřad spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic se zbláznily a chtějí vést dálnici středem CHKO Český ráj. Ty zasvěcenější nebo vnímavější mohlo napadnout cosi jiného. Mě napadlo, že to není normální lobování za přírodu. Že je tam příliš mnoho polopravd a lží a také patrně úmyslně vynechaných skutečností, které mají jediný cíl - nepřesně informovat a ovlivnit veřejné mínění.. Zarážející je především to, že se ekologové přimlouvají za nestranné posouzení obou variant, ale vzápětí zcela otevřeně horují pro variantu jižní a severní zavrhují. A tak si dovolím poukázat na skutečnosti, které pokládám za nepravdivé a klamoucí veřejnost a zmínit se i o tom, co by v nestranné informaci být mělo.
     Jako člen rady obce Karlovice jsem se zúčastnil jednání, na kterém byli zástupci dotčených území seznámeni s návrhem koridorů uvažované dálnice. Připomínky ekologů byly podobné těm v MF DNES. Ani slovo o lidech. Ani slovo o nákladné ekologické studii /EIA/, posuzující stávající silnici I/35. Jako by studie nebyla! Nebo že by ji ekologové nečetli? Opravdu nevím, kolik studie stála daňové poplatníky - řádově odhaduji desítky až stovky tisíc korun. Není tedy pravda, že by se na zjišťování ekologických aspektů vynakládalo málo peněz. A k novým koridorům se budou zjišťovat nové údaje, tzn. další statisíce korun. Myslím si, že je to dobře, ale že by si ekologové nemuseli stěžovat na nedostatek vynakládaných financí na podobný monitoring.
      Občanské sdružení "S drakem rval se Michael" si patrně umí kvůli pár mlžům na svých zeleninových zahrádkách u Ohrazenic představit automobilovou dopravu středem Turnova i po padesáti letech - "Hloubkou" přes náměstí hurá na Lomnici, Jilemnici, Mísečky - já ale opravdu ne. Horlit proti severní variantě a nepředložit návrh na řešení dopravy v Turnově a mezi Turnovem a Jičínem je více než podivné.
     Návrh nové silnice je starý několik desetiletí. Je nepodstatné, jestli první myšlenka na řešení této dálkové trasy vznikla za první republiky nebo až za Hitlera. Hitler na ni neměl čas a za socializmu nebyly prostředky. Už ale mnoho desítek let je známo, že stav je neúnosný a stále se zhoršuje. V současné době projíždí po silnici denně více než 8000 vozidel. V roce 1990 to byla polovina. V roce 2025 se předpokládá dvojnásobek dnešní hustoty /viz studie EIA/. Silnice vede středem mnoha obcí, kde některé domy tvoří okraj vozovky. Silnice vede podél hranic CHKO. Je zbabělost a promyšlená zlovůle podsouvat krajským úřadům nebo Ředitelství silnic, že chtějí dálnici pro dálnici. Naopak. Vidím v tom první konkrétní zřetelný počin k řešení současného stavu a jsem rád, že liberecký region tuto situaci chápe jako svoji prioritu a povinnost k těm, kteří k tomuto regionu patří. Pokud někdo preferuje jižní variantu, musí současně předložit zodpovědné řešení automobilového provozu na trase Jičín - Turnov. Je skutečností, že nová trasa - ať už povede jižní nebo severní variantou, bude sloužit i tranzitní dopravě. Protože ekologické připomínky ke trasám jsou nevyvážené a dávají přednost variantě jižní, dovolím si upozornit na priority varianty severní.
     Z hlediska odlehčení dopravy na trase Turnov - Jičín jižní varianta skoro nic neřeší. Neřeší ani katastrofický stav při průjezdu Turnovem ve směru na Semily a Lomnici. Pokud píše nějaké občanské sdružení petice na ochranu CHKO, je to jeho věc, ale za přírodu rozhodně nebojuje, spíše ji ubližuje. Divím se, že lidé, bydlící v ulicích na průjezdu Turnovem, nepíší petice za postavení obchvatu. Je na čase, aby petice za novou silnici psali lidé v Sedmihorkách, Radvánovicích, Hnanicích, Borku, Ktové, Újezdě p. Tr., Libuni, Kněžnicích, Podůlší… Jaký provoz bude na silnici za deset, padesát nebo sto let? Může se brát vážně úvaha, že vše lépe vyřeší rekonstrukce stávající silnice? Jak? Rozšířením? Kam? Ke stavením? O kolik? O půl metru, o metr? Nebo udělat kolem každé vsi obchvat? Co by bylo pro uvedené obce a pro přírodu lepší? Na té silnici se dají vyspravit leda díry, podstata ale zůstane stejná. Doporučuji, ať ekologové - od ministerských až po ty v občanských sdruženích - jezdí alespoň chvíli z Prahy do Liberce po staré silnici. A ať si evidují, kolik při tom přejedou lidí a živočichů. Kolik spálí PHM a jak dlouho budou otravovat ovzduší. Potom ať si to srovnají s provozem na dálnici a nakonec i v hlavě.
     Každá pozemní komunikace krajinu nějak rozděluje. Rozdělí ji severní i jižní varianta. Jižní zcela určitě víc s větším ekologickým dopadem na krajinu. Čím menší je konfigurace terénu, tím menší je i nutnost a možnost budování podjezdů,tunelů a přechodů pro živočichy.
Severní varianta musí překlenout tok a nivy Jizery, Libuňky a Veselky a několik dalších terénních nerovností, které si vynutí stavbu mostů i tunelů. Jakýkoliv jiný obchvat Turnova menší dvouproudovou silnicí pro potřeby svedení dopravy na Semily a Lomnici mimo město zcela jistě vytvoří větší bariéru, než navržená "vzdušná a tunelová" trasa dálnice. Je na nás na všech, aby nová stavba nebyla - cituji "gigantickým komunistickým projektem", ale moderní a ekologickou stavbou. Takovou, jaké vidíme všude jinde ve světě v podobně exponovaných územích, jako je to naše. Jenom v úseku Sedmihorky - Turnov je přejeto ročně asi 15 - 20 ks srnčí zvěře, 4 - 8 ks divokých prasat, několik lišek, kun, bažantů a zajíců. Mnoho ježků a žab. Na moderní dálnici se zvěř dostane jen zcela výjimečně. Moderně vybudované dálniční stavby překonávají živočichové lépe, než řádově menší, ale frekventované silnice typu současné I/35.
     Proto zaštiťování se Českým rájem vidím jako nehoráznou zlomyslnost. Navržené koridory jsou vesměs vedeny mimo území CHKO Český ráj a to v dostatečném odstupu.Výrazně přispějí ke zklidnění celé oblasti. Pokud se někdo domnívá, že občané ze směru od Turnova a Železného Brodu pojedou k Jičínu přes Mnichovo Hradiště, dovolím si tvrdit, že nemá zdravý rozum. Podobně postižený je i ten, koho nevzrušuje představa dopravy po stávající silnici přes výše jmenované obce za dvacet, padesát let. Nebo chce někdo tvrdit, že "pak" se "něco" postaví? Čili zamítnout severní variantu s tím, že na ni stejně jednou musí dojít? . Umí si někdo představit provoz po staré silnici na Prahu, kdyby nebyla dálnice? A navrhovat, že to vyřeší jakási rekonstrukce?. Zeptal se někdo lidí na té staré trase, jestli si dovedou dnes představit život bez dálnice? Skoro to vypadá, že mám na severní variantě nějaký zájem. Mám. Přimlouvám se za zdravý rozum. Aby kvůli ekologickému odporu "proti všemu za každou cenu" se přírodě neublížilo dvakrát. Jednou jižní variantou, podruhé severní - a navíc nedokonalou. Každá varianta se někoho dotkne, bude bolestivá pro lidi i přírodu. Někdo se třeba už těší, že z výkupu pozemků zbohatne, jiný je odhodlaný rvát se za každý metr. Nemohu se ztotožnit s těmi, kteří říkají: silnice je potřeba, ale udělejte ji jinde. Názory o prohlídce Českého ráje za pět minut, o bariéře, narušující spojení jednotlivých obcí, o minutí jednotlivých památek a další, pokládám za vykonstruované, tendenční a ne příliš duchaplné. Pokud jedu do Itálie, je mojí snahou projet kolem Solné komory co nejrychleji. Pokud se ale rozhodnu prohlédnout si Solnou komoru, dovedu si najít sjezd z dálnice a prohlížet si. Nemyslím, že by ekologům /a nejen těm/, měl být milejší rachotící a kouřící kamion, proplétající se Ktovou a jinými obcemi z Turnova do Jičína půl hodiny, než ten, který se po moderní dálnici přežene kdesi dál od centra Českého ráje v čase co nejkratším.
     Nepředpokládám, že se lidstvo vrátí do koňských sedel a nebo, že budeme všichni brzy létat. A tak si umím představit ještě mnohem silnější hustotu automobilového a kamionového provozu. Ač nemám podobné ekologické argumenty rád, jeden použiji. V Českém ráji převládá /podobně jako v celé naší republice/ západní proudění. Skoro všechny zplodiny z jižní varianty /která kopíruje hranice CHKO ze západní, jižní a východní strany /, budou odváděny nad Český ráj. Tím, že je trasa o cca 20 km delší, je o to horší. Ekologové si jistě dokáží spočítat, o kolik více zplodin dopadne na Český ráj za rok nebo za deset let jen pro toto prodloužení trasy. Asi by se to mělo také publikovat, nebo ne? Asi by se nemělo mluvit o biokoridorech severní varianty, aniž by se mluvilo o tomtéž na jižní variantě. Teprve odborné ekologické studie stanoví jejich četnost v obou trasách. Podobně budou zhodnoceny i migrační tahy savců. Již předem si ale dovolím tvrdit, že pokud nebudou na jižní variantě použity nákladné, uměle vytvořené přechody, stane se jižní varianta prakticky neprostupná např. pro zvěř srnčí, divoká prasata, migrující losy apod. Na severní variantě přemostěné nivy řek a potoků i terénních nerovností /u Rovenska, Ktové, Kněžnic a jinde/ umožní normální migraci, prakticky bez omezení. Pokud chce tedy nějaké občanské sdružení brát si do zástavy srnky a jinou zvěř, musí ji alespoň trochu rozumět. Asi by se mělo publikovat, zda Český ráj více ohrozí bokem vedoucí dálnice nebo nápad se zápisem Českého ráje do památek UNESCO. Představa davů turistů uprostřed chráněných lokalit je strašná a pro toho, kdo má přírodu Českého ráje opravdu rád, nepochopitelná. To potom se "srnky k těm potůčkům budou opravdu plížit jen v hluboké noci" a někdy ani to nepůjde. Nedovedu pochopit, že ekologickým sdružením a ekologům samým to pomyšlení vůbec nevadí. Dálnice kdesi v dáli ano. Je v tom neznalost přírody nebo peníze? Nebo ještě něco jiného?
     Vraťme se k dálnici. Nemyslím si, že přírodě rozumí jen společenství lidí, říkající si ekologové. Heslo "chráním přírodu" je sice líbivé a pro většinu lidí působivé, ale může znamenat i "ničím přírodu" - viz. kůrovec na Šumavě, zdržování obchvatu Plzně, a mnoho dalších. Proto si myslím, že by KÚ, turnovská radnice a OÚ dotčených obcí neměly podlehnout neodůvodněným ekologickým tlakům. Neměly by ponechat na pospas stávající agresivní dopravě desítky tisíc lidí. Měly by oddálit automobilovou dopravu od hranic CHKO Český ráj. Domnívám se, že nebudovat socializmus, tak už tu dávno základní dopravní tepny stály a nyní by nám zbývalo dořešit jenom ty zmiňované rekonstrukce místních silnic, jejichž stav je hrozný. A čím déle se bude řešení odkládat, tím více bude bolestnější pro lidi i přírodu.
      Všem, kteří budou o trasách rozhodovat, bych doporučil, aby si vylezli na Drábské světničky. Nevím, jestli ta malinkatá autíčka v dálce na dálnici někoho ruší. Možná ano. Kdyby "si funěla" mnohem déle po staré silnici, tak by nerušila? Příroda kolem světniček si žije po svém a možná, že klidněji, než v dobách, kdy jejich klid rušily tlupy pravěkých lovců, loupežných rytířů nebo mnichů, zde sídlících … Je i možné, že pohled z Trosek na auta, vlekoucí se v zatáčkách obce Ktová je pro někoho půvabnější, než představa dálnice, která by většinu dopravy z obce vyvedla mimo a do větší vzdálenosti. Uznávám - vylézt tam před čtyřmi sty lety, viděli by krajinu jinou. Po prašných stezkách by cválaly tlupy zbrojnošů, na poli sem tam kráva nebo vůl /nebo v té době byli ještě jenom býci?/ a vůkol lahodné ticho. V návrat této idyly - a navíc s představou "akce UNESCO" - může doufat opravdu jenom snílek.

 

Zdeněk B r o ž e k
lesník

20.března 2003

ODBAHNĚNÍ RYBNÍKU BAŽANTNÍK

     Po dvou letech příprav stavební dokumentace ( rozbory, projekt, stavební povolení,…), zajišťování finančních prostředků (státní dotace, vlastní finance) a peripetiích s výběrovým řízením na dodavatele stavby, začaly v polovině března práce na odbahnění a rekonstrukci hráze rybníku Bažantník v Sedmihorkách. Uvedenou stavbu projekčně zajišťoval p. Maděra z TERRA PROJEKTU v.o.s. Liberec a práce v celém rozsahu provádí zaměstnanci firmy pana Miroslava Vosmika z Městce Králové. Hlavní práce by měly být dokončeny do zahájení letní turistické sezóny tj. nejpozději v červnu. Nové výpustné zařízení celého rybníka bude v rámci rekonstrukce vybudováno v podzimních měsících.

01  02  03  04

| Hlavní stránka |